Lidé, gastronomie v Gruzii a víno

Lidé a jazyk

Z hlediska národností převažují Gruzínci – téměř 87% obyvatelstva – a dále zde žije například 6,3% Azerů a 4,5% Arménů. Co se týče náboženství, nejvíce příslušníků má Gruzínská pravoslavná církev (82%). Z tohoto důvodu se také například Vánoce v Gruzii (stejně jako v Rusku), slaví až po Novém roce, konkrétně 7. ledna. V období mezi Novým rokem a pravoslavnými Vánocemi je tedy většinou zavřeno a nepracuje se. Velkou součást tradiční gruzínské kultury tvoří hudba a tanec, mimo jiné podobně jako u nás také tanec v krojích. Gruzínci jsou obecně velmi hrdým, ale přátelským národem. Úředním jazykem Gruzie je gruzínština vyznačující se specifickým druhem písma. Gruzínština má historicky celkem tři druhy písma, přičemž v dnešní době používané písmo se jmenuje mchedruli a vypadá takto: საქართველო (takto se píše Gruzie v gruzínštině). Mimochodem název země v gruzínštině zní Sakartvelo. V Gruzii se bez problému domluvíte rusky, naopak s angličtinou či němčinou zde příliš nepochodíte (vyjma hlavního města a přímořských a lyžařských turistických středisek). Za dob Říma bylo potřeba k cestě kavkazskými průsmyky a údolími až 80 tlumočníků. Dnes již jen 50. Arabové říkali Kavkazu pohoří „jazyků.  

Gastronomie

Gruzínská kuchyně vychází z kavkazských tradic. Je různorodá, nápaditá a originální, založená na bohaté zemědělské produkci v úrodných částech země, ale také ovlivněná skutečností, že země ležela na Hedvábné stezce, což Gruzínům přineslo znalost mnoha druhů exotického koření. Místní kuchyně vstřebala vlivy turecké, íránské i ruské kuchyně. Přestože Gruzie nemá velkou rozlohu, kuchyně se významně liší region od regionu, i když základní rysy jsou společné. Jedním z těchto společných rysů je bohaté využívání ořechů a to především vlašských, které se melou do omáček a past. Často se používá koření a bylinky, nejvíce česnek, koriandr, římský kmín, kopr, pískavice modrá (rostoucí v horských oblastech Kavkazu), pelyněk, estragon či listy měsíčku. Široké využití v kuchyni mají granátová jablka. Na pobřeží Černého moře se daří citrusům a fíkům. Nedaleko moře leží čajové plantáže. Hory Kavkazu poskytují bohaté pastviny a skot, ovce a kozy tvoří základ masité stravy Gruzínů. Z ryb najdeme hlavně pstruhy, sumce, kapry nebo jesetery. Oblíbené jsou mléčné výrobky, zejména sýry, jogurtu podobný maconi a také kvašený mléčný nápoj kefír, který má zřejmě svůj původ na severním Kavkazu. Místní lidé jsou neuvěřitelně pohostinní. Tradiční jsou zde bohaté hostiny supra, při nichž se po dobu celého večera podává několik chodů, pije se víno a pronáší přípitky. Pronášení přípitků, které mohou být překvapivě dlouhé a vážné, má na starosti speciálně určená osoba, tzv. tamada. Jediné nápoje vhodné k pronášení přípitků s přáteli jsou víno a lihoviny, pivem připíjí Gruzíni pouze na své nepřátele.

Víno

Říká se, že vinná réva a člověk se objevili v Gruzii současně a nemohou žít odděleně. Víno je velkou národní vášní a součástí identity, a to nejen proto, že se zde pije asi 8 000 let. Gruzie bývá označovaná za kolébku vína. Pěstování, konzumace i obchod s vínem se odsud šířilo do Mezopotámie, Sumeru a přibližně z roku 2 700 př.n.l. máme důkazy, že si víno oblíbili i starověcí Egypťané. Dochovány jsou dokonce keramické uzávěry vinných amfor. Gruzínské slovo „gvino“ je považováno za původce například anglického slova „wine“, francouzského „vin“ i českého „víno“ nikoliv tedy latinské „vinum“, jak se donedávna vědci i vinaři domnívali. Vinná réva se pěstuje v celé zemi, více než polovina produkce však pochází z Kachetie. Mnozí vinaři používají stále stejnou metodu jako před mnoha staletími – rozmačkané hrozny kvasí i se slupkami a semeny pod zemí ve velké hliněné nádobě zvané kvevri. Kvevri je (pokud pomineme vaky ze zvířecích koží) asi nejstarší známá nádoba užívaná pro výrobu vína. Bílá vína vyrobená v kvevri mají sytou barvu, proto bývají označována také jako „oranžová“. Víno z kvevri má odlišnou chuť a neobsahuje přídavky jako cukr nebo kvasinky. V roce 2013 byl tradiční gruzínský způsob výroby vína zapsán UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. V Gruzii je kolem 150 000 ha vinohradů a pěstuje se celkem 500 odrůd révy – typicky domácích (Saperavi, Mujuretuli, Alexandreuli, Odjaleshi, Rkaciteli), ale i mezinárodně známých (Cabernet Sauvignon, Pinot noir, Chardonnay). V době SSSR se levná gruzínská vína vyvážela do celého soustátí a i dnes jde značná část produkce na vývoz.